O potřebování i dávání v partnerství

Zralý vztah je o dávání. A zároveň je v pořádku, po druhém toužit a chtít s ním sdílet a tvořit. Díky tomu je i přirozeně naplněna potřeba toho, co ve vztahu chceme přijímat. Pokud jsi senzitivní ženou a ještě se věnuješ svému osobnímu růstu, pak je velice pravděpodobné, že dáváš z celého srdce. Dovol si také něco potřebovat. Je to v pořádku a je to zdravé.

Jiří a Lucy Majkusovi to vystihují i takto:

Do partnerského vztahu jdeme dávat — ale nepopíráme, že máme potřebu lásky, sdílení a blízkosti, protože to je úplně přirozená lidská potřeba. Neznamená to, na druhém viset. To je něco jiného. To je vývoj, který máme za sebou.
Dělat ale, že nikoho nepotřebuju nebo že nemám potřebovat, protože to je duchovní a „jsem přece láska a světlo“ a všechno bych si měla „dát sama sobě“, to nikdy nic dobrého nepřinese.
To kouzlo se děje, když se oba dva dají svého partnera na 1. místo a začnou ve vztahu dávat. Nemají ho jen jako doplněk. Přestanout být dětmi, kteří jen vyžadují, příp. si vztahem něco dokazují.“ [1]
Dnes se chci věnovat právě tomu, jak nevytvářet vztahy vzájemné závislosti, ale na druhou stranu, jak tento extrém nenahradit druhým. Takovým, ve kterém potlačujeme sebe sama, svou autenticitu a přirozenou potřebu sdílení a blízkosti.

Podíváme se na to, jak zdravě používat princip zrcadlení a prozkoumáme, jak díky neuroplasticitě můžeme být ve vztahu zdravě a dovolit samy sobě a svému partnerovi růst. Připomeneme, kde leží svatý Grál.

Principi zrcadlení

O principu zrcadlení ve vztazích jsi už určitě hodně slyšela. Druzí nám svým jednáním a prožíváním pomáhají si vyjasnit, „jak to v sobě máme my“ – naše hodnoty a co je pro nás v pořádku a co ne.
Lidé, s kterými jsme ve vztazích, a obzvláště partneři nám zrcadlí naše většinové vnitřní nastavení — a dokud se vědomě nezabýváme jeho proměnou, tak aby nám v něm bylo fajn, je to to nastavení, které jsme se nevědomě „naučily“ od rodičů.

Proto jakékoli uzdravování našeho partnerského vztahu (nebo toho budoucího) začíná od prozkoumávání a uzdravování vnitřního vztahu, který má dětská část naší duše k „vnitřnímu rodiči“.

Prožitky a vztah, který jsme měli jako děti s rodiči, se otiskne právě do složky naší osobnosti, které říkáme vnitřní rodič. Na fyzické úrovni dojde v mozku k vytvoření drah a spojů, které tomuto nastavení odpovídají.

Neuroplasticita

Příznivou zprávou je, že náš mozek je tekutý, „plastický“, otevřený systém. Je možné ho „modelovat“ a jeho nevědomé nastavení přepsat. Vznikají pak nové mozkové spoje (neurogeneze) anebo se přenastavují stávající (neuroplasticita).
Pracuji převážně s citlivými ženami a jako sama citlivá jsem ze zkušenosti poznala, že aby metoda, kterou pro to využíváme, byla skutečně zdravá a přinesla účinek, který si přejeme, musí splňovat 4 kritéria:
  1. procházet přes tělo (nezůstat jen u rozumového pochopení)
  2. respektovat nervový systém a dodávat zdroje (aby nedošlo k opakování traumatu)
  3. mít úctu k naší jedinečnosti
  4. postupovat kousek po kousku
Na toto uzdravování si klidně dopřejme celý život. Kousek po kousku – jedině tak se nebudeme cítit zahlceny změnami.

Jak být ve vztahu zdravě

Z mnoha filosofií se nám v současné době propaguje myšlenka, že „muž má přece na prvním místě v životě svoje poslání ve světě“.
Kde tam má ale ženu?

Nic špatného na seberealizaci muže. Je důležitá a pro nás ženy velice přitažlivá. Aby zkrátka věděl, kdo je, co ho naplňuje, co ze sebe přináší světu a co po něm zůstane.
Proto muži, které volá skutečná dospělost, podnikají své osobní vision questy (hledání vlastní vize) a nacházejí spojení se sebou. Ať už za podpory mužských kruhů nebo „jen“ díky bytí sám se sebou – bez elektronických hraček a jiných rozptylovadel.
Současně však pokud se (většinou) muž a žena rozhodnou tvořit pár, pak fungují jako jeden organismus. V něm má jeden více ženských kvalit a druhý více mužských. Oba tvoří něco společného. 
Dva lidé, dvě celistvé bytosti, se spolu rozhodují tvořit ještě jeden celek.

Žena nemůže být pro muže jen jakýmsi doplňkem, v lepším případě, „servisním zázemím“, v tom horším.

Myšlenky o mužově „poslání“ si často my ženy vykládáme úplně mylně, na základě nevědomých programů (než je přepíšeme 😉 Bojíme „něco chtít“, aby se „on náhodou necítil omezován“. Tohle je ale hraní si na pískovišti.

Je v pořádku, „potřebovat“, aby to, jak partner žije, bylo v souladu i se mnou. Abych se jeden necítil jen doplňkem k druhému.

Mám odpozorováno od sebe v minulosti i od jiných žen, že obzvláště ženy si svoje „potřebování“ ještě dokonce dávají za vinu, že to vlastně nejsou schopné té sebelásky, a „proto se mi to asi zrcadlí“.
Ale právě v tomto bodě přestáváme být v propojení se svým moudrým tělem.
Zapomínáme, že princip zrcadlení funguje také obráceně. Někdy to není tak, že druhý by tobě něco zrcadlil.
Ty zrcadlíš také jemu.
Anebo si to popleteme ještě jinak a máme zmatek, jak to tedy „z duchovního hlediska“ je „správně“ a co „děláme tedy špatně“.
Povědomé?
Odpovědí je: nic neděláš špatně.
Nikdo není na vině.
Věci prostě jsou.

Dovol svému muži růst

Pokud jsi citlivá, vědomá žena, která už je na cestě sebelásky nějaký ten pátek (rok…), a přesto ti partner neprojevuje pozornost, lásku a hloubku, zvaž tuto otázku:

Co když je to tak, protože on na to jednoduše není zralý? Protože toho není schopen primárně on sám vůči sobě?
Nikdo nedělá nic kvůli vám. Co druzí říkají a dělají je projevem jejich vlastní situace a snů.
– Don Miguel Ruiz, Čtyři dohody
Já vím, „jen“ zrovna jsi u toho, a tak to bolí.
Zralého partnera poznáš podle toho, že s tebou chce tvořit ještě jeden, větší celek. Kde je pro něj důležité, aby ses i ty cítila dobře.
Přirozeně se to tak bude dít, když i tobě bude záležet na vlastních pocitech.

Zdravá cesta „jak z toho ven“ tedy není ta, že budeš potlačovat své přirozené potřeby a signály těla. Ano, je potřeba o to více doplňovat lásku a péči svým vnitřním částem (klidně celý život si to dopřejme).

Na druhou stranu, ustoj si, že cítíš nějaké potřeby. Jsou úplně v pořádku. Neustupuj z nich.

Dovol sobě i svému muži růst. Vyjadřuj, co cítíš a co potřebuješ.

Dovol oběma dozrávat. Zralost znamená i respekt ke svým potřebám. Obzvláště pro nás citlivé ženy to bývá překvapení 🙂 Ženská esence je v nás přirozeně silná a máme tendenci splývat s okolím.

 

Pokud si nastavíme zdravé hranice a sebeuvědomění svých potřeb, umožňujeme i svému muži růst.

Co koneckonců hledají muži v legendách o rytířích? Svatý Grál.

Dívka svatého grálu, Dante Gabriel Rossetti

Grál je v tobě, ženo

Ve skutečnosti, vše co muž ve světě dělá, ať už vědomě nebo nevědomě, dělá pro ženu – pro spojení se s ženskou energií, která tvoří světy. Jinými slovy, pro lásku.

Tu podvědomě hledá.

Pro muže neexistuje nic uspokojivějšího než hloubka této lásky, která v tobě přirozeně je. Sídlí v tvém lůně.

Díky posvátnému, intimnímu spojení s ženou pak muž cokoli, co dělá v práci, dělá radostněji. Skrze jeho činy proudí do světa láska.

Proto jsou pro nás muži tak přitažliví a krásní. Umí „množit“ naši lásku a také ji ochraňovat. Spirituálně i biologicky.

A tak ho nešetři.
Myšleno, nešetři svou ženskou energií. Nešetři svou láskou.
Někdy láska vypadá jako bouřka nebo zranitelnost.
Je to zrání obou a může být docela v lehkosti.
Dovol si mít potřeby… a pokud jsi singl, pak vůbec cítit svou touhu po vztahu. Dosycuj své dětské části, co je potřeba, ale jinak je to opravdu v pořádku, cítit touhu po partnerovi a po určitých kvalitách ve vztahu.
Měj v nich jasno a stůj si za nimi, milovaná. Neznamená to, že si sama ještě nedáváš dost lásky. Dávat sama sobě lásku znamená také uznat své potřeby.
Až tak se můžeš milovat.

[1] Jiří a Lucy Majkusovi, www.harmonickyvztah.cz, Proč je potřeba dát partnera na 1.místo, webinář, od minuty 26:45 (2016)

Intimní prostor ženy

… kurz prohlubující ženskou intimitu

Jemná (jin) jóga se zaměřením na pánevní dno a centrum hara,
OSHO aktivní meditace

>> Volá mě mé ženství

Adéla Obermajerová

Pomáhám ženám být samy sobě blíž. Propojit se s vlastním tělem a naslouchat jeho moudrosti. Mojí doménou je intimní jóga a aktivní meditace. Poskytuji kraniosakrální terapii, vedu kurz Intimní prostor ženy a jsem zakladatelkou adelaobermajerova.cz.