„Ještě dávno předtím, než jsem pro svůj svět objevila jógu a cvičení pro pánevní dno, jsem navštěvovala bezpočet hodin zdravotního cvičení pro záda, pilates i spirální mobilizace. Začala jsem od svých jedenácti let.“
*** Úryvek z připravovaného rozšířeného vydání e-knihy / kurzu „Poklad ukrytý mezi nohama – Proč a jak si hýčkat své pánevní dno“ – Úvodní kapitola k volnému stažení ***
„Hledala jsem úlevu pro bolesti zad a řešení pro skoliózu. Ač téma bolestí zad a skoliózy je nad rámec této knihy, mohu říci, že největší účinek a reálnou změnu mi nakonec přinášejí úplně jiné metody: kraniosakrální biodynamika, jóga, intimní jóga a částečně Dornova metoda. A samo sebou, duševní hygiena a péče o můj „vnitřní svět“.
Jednou z takových cest, která mne potkala, byla práce s traumatem a Deep Imagery – metody, které mi pomáhají vypořádat se s těžkými událostmi z minulosti. Jde o také o cestu osobního růstu. I když úplně toto samé platí i pro kraniosakrální biodynamiku, tyto poslední dvě zmíněné cesty využívají slovní dialog.
Přeci víme, že psychika a tělo nejsou oddělené.
Vlastní zkušenost mi ukazuje, že na příčině skoliózy se podílí nejen vadné držení těla, poranění či další záležitosti čistě těla, ale i emoce zadržované ve svalech jako následek prožitých traumatických životních situací.
Skoliotická křivka a vůbec stav páteře se mi díky mému osobnímu rozvoji rapidně zlepšil a mé drahé učitelce kraniosakrální biodynamiky dokonce skolióza zmizela úplně!
Od fyzioterapeutů jsem tak už dávno před jógou získávala informace o hlubokém stabilizačním systému.
S každým střípkem informace, ukázky nebo prožitku jsem jen žasla, jak moudré tělo je a co vše si umí „zařídit“. Byl to tentýž úžas, který jsem zažívala jako osmiletá holčička, listujíc dětskou obrázkovou encyklopedií.
Napadá mne pak otázka, zda by obsahem studia na lékařských fakultách snad mohlo být především poznávání toho, jak funguje a je udržováno zdraví, a až druhotně, co naopak vede k nemocem a jak si při nich poradit?
Naštěstí už mnozí lékaři i vědci se tímto směrem ubírají.
Co hlavního jsem se tedy dozvídala o hlubokém stabilizačním systému?
Kromě pánevního dna sem většina autorů řadí bránici (diafragma), příčný sval břišní (transversus abdominis) uložený v nejhlubší vrstvě břišní stěny a malé drobné musculi multifidi, svaly uložené opět v hloubce podél páteřních obratlů, nejvíce pak v bederní části a ve spojení s křížovou kostí.
Jiní autoři zahrnují i další svaly, jako jsou vnitřní šikmé svaly břišní, hluboké svaly páteře a illiopsoas, tedy sval bedrokyčlostehenní; a také drobné svaly chodidla – to pro jejich vynikající schopnost vnímat polohu těla vůči povrchu.
Lebka, páteř i pánev jsou díky nim v dokonalém postavení vůči zemskému povrchu i vůči sobě. Mezi obratli, v ploténkách i v kloubních spojení je udržován optimální tlak.
Ve skutečnosti je nelze cvičit úplně odděleně, zapojují se v souhře a návaznosti, podobně jako jednotliví hudebníci v orchestru přinášejí do symfonie své jedinečné tóny.
Kdo je dirigentem takového orchestru v našem těle?
Neviditelná organizující síla.
V pojetí biodynamické kraniosakrální terapie ji nazýváme biodynamickou potencí a rytmy jejího projevu v těle Dechem života.
Svaly se i bez cvičení aktivují mimovolně. Důležitá je však jejich správný tonus (míra napětí), koordinace, namísto přetěžování jen některých nebo nevšímání si jiných – například pánevního dna 🙂
Pokud jsou svaly oslabené nebo naopak v přílišném napětí, nemohou fungovat, tak jak mají. Funkci za ně pak přebírají svaly povrchové. Není to však jejich úkol.
Violoncellista vypůjčiv si harfu na ni také nezahraje tak ladně, jako její pravá majitelka.
Proto můžeme mít dokonale vycvičený „pekáč buchet“ (přímý sval břišní) a tvarované hýždě, a přesto mít bolesti v bedrech, napětí, blokády, únik moči nebo naopak příliš staženou pochvu, a další znaky dysbalance. A to jsme zatím pouze na tělesné úrovni.
Jak uvidíme později, svaly mají i duši.
Naše pánevní dno je jednoduše úžasné.
— úryvek z připravovaného 2. vydání e-kurzu „Poklad ukrytý mezi nohama: Proč a jak si hýčkat své pánevní dno„, © Adéla Obermajerová. Úvodní kapitola k volnému stažení.
— seznam použité literatury uveden v e-knize