Je ti s ním hezky? Ptej se svého břicha

Už sis všimla, že se s někým cítíš jednoduše hezky, bezpečně?

Že můžeš být sama sebou a vyjadřovat, co cítíš? A s někým máš naopak pocit, že„bys asi měla“ se snažit nějak vypadat nebo být nějaká? Je zajímavé to prozkoumat. Naše vztahy mohou být naplněné větší lehkostí, pokud si uvědomujeme svoje tělesné pocity. Mozek má stále svou zvířecí, instiktivní část. Tu, pro kterou je důležité bezpečí a uvolnění. Projevuje se v těle a je dobré s ní spolupracovat. Vyzkoušej si to třeba hned teď. Na někoho mysli a vnímej své břicho. Cítí se uvolněné?

„Je ti s ním (nebo s ní) hezky? Jak se cítíš?“ 

Tyto otázky nevedou tedy k „zamýšlení se“ a psaní si plusů a mínusů.
Ptej se svého těla.

Jednoduše. Ono ví.

Dva pejsci se obejdou, očuchají… a hned ví 🙂 To jenom my lidé jsme se naučili být v hlavě a složitě analyzovat.

My se ale můžeme vrátit k jednoduchosti, moudrosti těla. Náš mozek má stále svou zvířecí, instiktivní část. Tu, pro kterou je důležité bezpečí a uvolnění. Projevuje se v těle a je dobré s ní spolupracovat. Vyzkoušej si to třeba hned teď. Na někoho mysli a vnímej své břicho – postupně solar, dělohu i pánevní dno. Cítí se uvolněné? Když s ním jsi, mohou být uvolněné?

Nádech a výdech.

Dej si tolik času, kolik potřebuješ.

Proč je to tak důležité?

Protože většina z nás, vlivem moderní urychlené doby, je od svého těla odtržená. Jsme naučené si věci vysvětlovat, analyzovat je v hlavě. Neposloucháme své tělo, a pak se divíme, že se nacházíme v situacích, vztazích a pracech, ve kterých nám není hezky.

Domnívám se, že na semináře osobního rozvoje můžeme chodit desetiletí a nebude to nic platné, pokud se nebudeme „obyčejně“ ptát svého těla: „Jak se cítíš? Co bys teď potřebovala?“

Právě proto jsou intimní jóga a citlivá práce s tělem tolik podporující. Přivádí nás zpátky k cítění sebe sama. Ubývá úzkostí, zmatků a zbytečných dramat. Přivádí nás k sobě. Zpátky.

Kudy chodím, tam se mi to ukazuje.

Pokud se spojení s tělem a úcta k němu stanou výchozím stavem pro naše bytí a jednání ve světě, pak jsou vytvářeny podmínky proto, aby se postupně uzdravovaly všechny oblasti života.
Svým vlastním tempem, v tom nejlepším načasování.

Jestli je náš život občas zašmodrchané klubíčko, nemusíme rozmotávat nitku po nitce. Nemusíme všemu rozumět.
Tělo nás samo vede v tom, co potřebuje.

Pokud vytváříme podmínky pro regeneraci, jeho sebeobnovující schopnost je veliká. To, co naší harmonii už neslouží, postupně odpadne samo.

Nemluvím tu o dokonalém uzdravení ani o dokonalosti v žádné jiné oblasti. Zůstáváme lidé a máme lidské emoce. Stane se však něco pozoruhodného.

Začneme milovat a respektovat samy sebe – ať už se děje cokoli. Ať už se třeba cítíme jakkoli křehké a zranitelné. A to je nade vše.

Propojení se svým tělem rovná se milovat samu sebe.

Až tak se mohu milovat, že budu zůstávat v propojení se svým tělem a respektovat, co potřebuje?

Že i kdyby všichni kolem mě byli žlutí, já budu zelená?

Až tak se mohu milovat?

Ano, až tak.

Ve skutečnosti, bez toho žít spokojený život jednoduše nejde. Nefunguje to. Na své cestě uzdravení jsem si to mnohokrát ověřila (Více píšu v mém příběhu).

Můžeš to vyzkoušet třeba jen na jeden den, ptát se svého břicha a pánevního dna, jak se mají. Není nutné začínat v interakci s lidmi. Začni v obyčejných situacích. Čistíš si zuby… Jak se teď cítíš?, ptám se do svého břicha. To úplně stačí. Nechci, abys mi to věřila. Chci, aby sis sama vyzkoušela účinky 🙂

Až tak se můžeš milovat, drahá bytosti.

Až tak.

Intimní prostor ženy

Měsíční abonmá prohlubující ženskou intimitu
a naslouchání moudrosti těla

Jóga, která pohladí zevnitř | Pánevní dno, bedra, šíje |
Somatická cvičení a meditace pro klidnou duši | Osobní podpora |
Sama si volíš, jak dlouho spolu půjdeme

>> To si dopřeji